Důležité oznámení!!!

Vážení čtenáři,

hospicové sdružení Duha pracuje již přes dva roky na naplňování svých cílů, mezi které patří především provozování a rozvoj domácí hospicové péče. Poděkování patří všem, kteří tyto aktivity podporují, ale také je jen prostě sledují.

O to více jsou však zarážející určité (většinou) anonymní útočné komentáře, které soustavně Duhu napadají a obviňují ji z pěstování jakéhosi kultu smrti a nově i obviňující z pěstování šedé ekonomiky.

Je jistě pochopitelné, že nikomu nejsou příjemné řeči o smrti, nejsou nikomu příjemné ani řeči o rakovině a dalších smrtelných nemocech. Nicméně se musíme smířit s realitou, že lidé umírali, umírají a umírat budou. Musíme se smířit s tím, že rakovina existuje a své oběti si nevybírá. Rakovině nezáleží na tom, kolik kdo vydělává a jestli je členem ODS, ČSSD nebo KSČM...

Naše společnost si však zvykla na to, že život sám o sobě má menší hodnotu než jeho kvalita. A dle toho se tak jedná i s nemocným. Člověk s rakovinou je už vlastně mrtvý! Nejdůležitější však je, že už neprodukuje daně ani žádné jiné hodnoty, naopak, stojí peníze a my přece šetříme. Zajímá někoho, že tento člověk nechce zemřít? Zajímá někoho, že jeho rodina nechce aby zemřel? Ano, přinejmenším tito lidé nechtějí, aby dotyčný zemřel. Dotyčný pacient není mrtvý, i když ho už společnost odepsala. Pacient stále žije. A je třeba upozornit všechny, že dokud bude pacient živ, bude se s ním dle toho jednat!

A o tom je celá hospicová péče. Nic více a nic méně. Aby se se smrtelně nemocným člověkem jednalo jako se živou bytostí! Hospic nezdůrazňuje smrt pacienta, zdůrazňuje jeho život.

Proto také hospicoví dobrovolníci pořádají občas akce, které zdánlivě s hospicovou službou nesouvisí. Souvisí však se životem.

Skutečně mi není jasné, co je tak špatného na drakiádě? Co je špatného na výtvarné soutěži? Pokud je mi známo, tématem soutěže nebylo: „Babička umírá“ ani „Nakreslete nejkrásnější nádor“. Draci byli také klasičtí. Dětem se rozdávaly hračky jako poděkování za účast, nikoli fotografie s holohlavými pacienty po chemoterapii...

Chvála Bohu, žijeme v zemi, která je ještě natolik svobodná, že se člověk může rozhodnout, co bude dělat. Nikdo přece nikoho nenutí, aby Duhu podporoval. Jestliže někomu vadí drakiáda pořádaná Duhou, bylo by jen logické, kdyby na ní nechodil. Jestliže někomu vadí články zakladatelky Jany Sieberové, neměl by se snažit je neustále číst. Jestliže někomu vadí Duha jako taková, neměl by permanentně navštěvovat její webové stránky, ale najít si to, co ho bude zajímat.

Jestliže však někdo dělá přesně pravý opak toho všeho, nezbývá než si myslet, že mu vlastně nejde o serióznost argumentů, ale o to chodit na web charity, nadávat a bez důkazů osočovat.

Dobrovolníci Duhy si prostředky na své akce shánějí sami. Nedostávají za to žádné odměny a nežádají od nikoho ani žádná poděkování. Dělají to proto, že to chtějí dělat. Proto chci moc prosit, aby napříště už nikdo od nikoho nežádal žádná vyúčtování za dobrovolnické akce!!! Pakliže má někdo to osobní nutkání považovat provozovatele charity za potenciální zločince, ať jde a dá průchod zákonu. V této zemi totiž ještě stále platí presumpce neviny.

Chci však také prosit příznivce Duhy, aby se pisatelům oné urážlivé korespondence nijak nemstili. Stále chci věřit, že se jedná o pouhé vzájemné nepochopení a že nebude třeba již věci dále řešit jinými oficiálními cestami. Proto také již nehodlám říkat nic dalšího k této věci.

Jakub Holman